Aktuální evropský judikát z oblasti pracovního práva – diskriminace

18.6.2012

Až k Evropskému soudnímu dvoru /ESD/ se dostal spor (vzniklý v Německu), který se týkal toho, zda neúspěšný uchazeč o zaměstnání, který jinak splňuje všechny požadavky a předpoklady uvedené v inzerátu volného místa, má – s odvoláním na evropské antidiskriminační směrnice (2006/54/ES, 2000/43/ES a 2000/78/ES) – právo na informace o tom, zda společnost poptávající na pracovním trhu vhodné kandidáty přijala v rámci tohoto výběrového řízení jiného uchazeče.

Z rozsudku ESD (ve věci C-415/10 z 19.4. 2012, viz tisková zpráva dostupná na internetové adrese http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-04/cp120046cs.pdf) vyplývá, že nikoliv. Obecně platí, že společnosti inzerující volná místa nejsou povinny pozvat všechny zájemce o práci na pohovor a ani jim sdělovat důvody proč byli odmítnuti. To ovšem neznamená, že společnosti jsou automaticky vyviněny z případného nařčení z diskriminace, proto by měly ve vlastním zájmu (aby bylo sníženo riziko žalob na společnost za diskriminaci kvůli pohlaví, věku a etnického původu a jejich případné úspěšnosti) vždy velmi pečlivě dokumentovat proces výběrového řízení a přijmout odpovídající systémová opatření. Antidiskriminační přístup společnosti vůči zaměstnancům, uchazečům o zaměstnání a dalším zainteresovaným osobám (stakeholders) by měl být jedním z pilířů etického kodexu každé obchodní společnosti a její compliance program by měl poskytovat široké spektrum preventivních i reaktivních nástrojů (vzdělávání, komunikace etických zásad, whistleblowing atd.) pokrývajících toto riziko.