Britská praxe ukazuje nový (a správný !) směr boje proti korupci – přímý postih vlastníků provinilých společnosti

25.6.2012

Vladimír Brož, president Českého institutu tajemníků obchodních společností

Velká Británie je z historického i soudobého pohledu bezesporu kolébkou řádné corporate governance a níže popsaný případ to jen potvrzuje. Na jeho začátku (rok 2009) bylo úspěšné trestní stíhání britské společnosti Mabey & Johnson za to, že se v Iráku dopustila úplatkářství a porušení sankcí OSN za účelem získání několika kontraktů na stavbu mostů. Uvedená společnost je součástí podnikatelské skupiny Mabey Engineering Holding a stejnojmenné mateřské společnosti vyplatila za inkriminované období dividendy ve výši 131.00 liber. V rámci šetření bylo konstatováno, že dividendy vyplacené akcionáři – tj. mateřské společnosti Mabey Engineering Holding představují příjmy z trestné činnosti, a proto musí být zabaveny (dle britského zákona „Proceeds of Crime Act 2002). To se stalo na počátku letošního roku vydáním pravomocného příkazu k vydání dividend dle zmíněného zákona.

 

Vyšetřující britský státní úřad SFO (Serious Fraud Office), do jehož působnosti spadá vyšetřování a stíhání závažných případů korupce a rozsáhlých podvodů, dal v komentáři k tomuto případu zcela jednoznačně najevo, že doprovodným cílem výše uvedeného trestu bylo vyslat silný varovný signál vlastníkům (zejména těm s rozhodujícími vlastnickými podíly a institucionálním investorům), že nesou odpovědnost za řádné nastavení systémů corporate governance a mechanismů kontroly v jimi ovládaných společnostech. Zde jsou některé citace z prohlášení SFO k tomuto případu adresované vlastníkům a investorům: „Shareholders and investors in companies are obliged to satisfy themselves with the business practices of the companies they invest in. …. „It is particularly so for institutional investors who have the knowledge and expertise to do it.“ ….. „shareholders have a vested interest that companies they invest in behave ethically.“ Ve výše popsaném případě bylo v rámci vyšetřování prokázáno, že mateřská společnost (Mabey Engineering Holding) se na nekalých praktikách své dceřiné společnosti nikterak nepodílela ani o nich nevěděla. Její vina ale spočívá právě v tom, že jakožto ovládající osoba nezajistila, aby v její dceřiné společnosti (Mabey & Johnson) byla učiněna a zavedena příslušná protikorupční opatření (compliance program a systémy kontroly). Případ “zabavené dividendy” je ještě zajímavý tím, že předmětná částka vůbec nekoreluje s výší finančního prospěchu získaného z protiprávního jednání dotčenou provinilou společností, nýbrž se jedná o všechny dividendy, které mateřská společnost obdržela od této své dceřiné společnosti v průběhu celého období, kdy se dopouštěla trestného jednání v Iráku.

Tento případ přináší pro vlastníky a investory další závažné implikace. V případě prodeje vlastnického podílu či celé společnosti se totiž budou potenciální kupci zcela určitě zajímat o to, zda jsou v cílové společnosti řádně nastaveny mechanismy compliance a kontroly eliminující v maximální možné míře korupční praktiky a další formy protiprávního jednání, zda je tato společnost řádně spravována a zda je transparentní (v obou případech se jedná o řádné nastavení administrace správních procesů). Jakékoliv materiální nedostatky v těchto oblastech budou mít velmi negativní dopad na cenu odkupovaného obchodního podílu.

 

Je výše pojednané téma aktuální a relevantní pro české obchodní společnosti a obecně pro českou kotlinu? Odpověď je v obou případech ANO, a to primárně s odkazem na nově zavedenou trestní odpovědnost právnických osob (viz blíže článek „Co by profesionál corporate governance měl vědět o trestní odpovědnosti právnických osob“). Soubor trestných činů uvedených v příslušném zákonu (zákon o trestní odpovědnosti právnických osob – ZTOPO) totiž samozřejmě obsahuje i trestné činy spojené s úplatkářstvím – přijetí úplatku (§ 331 TZ), podplacení (§ 332 TZ), nepřímé úplatkářství (§ 333 TZ) a mezi druhy trestů za porušení ZTOPO lze najít též „propadnutí věci nebo majetkové hodnoty“, jehož účelem má být mj. odčerpání výnosů z trestné činnosti. Zda bude tento postih užíván i v ČR (nebo do budoucna pravděpodobně nejčastější sankce v podobě peněžitého trestu) ukáže až soudní praxe. Poslední argument do třetice – ZTOPO ( § 8 odst. 1 písm. c) mezi osobami, jejichž protiprávní jednání se přičte dle tohoto zákona právnické osobě, přímo uvádí aktéry ovládání, kterými v případě podnikatelských subjektů jsou fyzické nebo právnické osoby (osoby ovládající) stojící vně dané obchodní společnosti, které přímo nebo nepřímo vykonávají rozhodující vliv na danou (řízenou) obchodní společnost (osoba ovládaná). Z toho vyplývá, že i české ovládající osoby (právnické i fyzické) by se měly ve vlastním zájmu velmi zajímat o to, co je v „jejich“ společnostech děje, nemluvě o dalších implikacích postihu provinilé obchodní společnosti dle ZTOPO pro členy jejích statutárních (a dozorčích) orgánů (obchodněprávní a trestněprávní odpovědnost těchto osob za porušení péče řádného hospodáře).