České prostředí corporate governance

31.5.2007

Novela obchodního práva v roce 2005 a současné využívání práva evropského přináší řadu možností i do oblasti corporate governance. Možnost zakládat mobilní Evropskou obchodní společnost a využívat výhody jednotlivých národních právních rámců vede i české společnosti k vyššímu zájmu o corporate governance. Možnost opustit  dvoukomorový systém správy a přejít na jednokomorový anglosaský systém znamená možnost opustit německý systém dozorčí rady. U českých společností zatím panuje velká opatrnost, která je zapříčiněna neznalostí výhod monistického modelu správy. Tuto tezi podporuje i výsledek ankety společnosti CG Partners, s.r.o. ze září 2005, kde na otázku, zda by změnili  model správy společnosti z duálního na monistický, 61 % respondentů od-povědělo, že ne, protože „exekutivní představenstvo je třeba kontrolovat“.  Pouze 15 % respondentů se domnívalo, že dozorčí rada se zaměstnanci je zbytečná.

Dohled nad kapitálovým trhem
Komise pro cenné papíry (KCP)  byla do roku 2006 standardním regulátorem kapi-tálového trhu jako ve vyspělých ekonomikách. S rostoucí zkušeností KCP byla více schopná reagovat na irregularity rozvíjejícího se kapitálového trhu a více prosazovat transparentnost i mechanismy zajišťující podávání pravdivého a věrného obrazu o akciových společnostech. Dohled nad kapitálovým trhem, který zajišťovala Komise pro cenné papíry, přešel na začátku roku 2006 pod Českou národní banku (ČNB). Celý dohled nad finančním trhem v ČR byl k 1. dubnu 2006 integrován do ČNB, která převzala agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí (ÚDPP), Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ). V souvislosti s integrací dohledu nad finančním trhem do ČNB ukončila ke dni 31. 3. 2006 Komise pro cenné papíry svoji činnost a veškerou její agendu převzala ČNB. Tento krok, ač prezentován jako úspěšná integrace dohledu nad finančním trhem, významně ovlivnil kapitálový trh. Při pohlcení Komise pro cenné papíry ČNB došlo, alespoň v první fázi, k snížení viditelnosti a dosažitelnosti regulátora kapitálového trhu. Neprůhledná struktura a administrace dozoru nad kapitálovým trhem nepodporuje rozvoj a transparentnost systémů správy a řízení společností. Tento stav považujeme za nevyhovující a za limitující pro prosazování řádné praxe správy obchodních společností.

Dohled nad bankovním sektorem
V bankovním sektoru je správa a řízení rizik podepřena novým konceptem kapitá-lové přiměřenosti Basel II, která se věnuje především regulaci kapitálové přiměřenosti a řízení rizik, což je klíčová otázka zajištění finanční stability bankovního sys-tému. Většina českých bank má totiž v úmyslu odsunout aplikaci nových pravidel až na rok 2008, kdy již bude přechod na pravidla Basel II povinný (viz ČNB, 2006). Banky tak mají ještě určitý časový prostor k tomu, aby přizpůsobily své systémy, zvolily přístup, který je pro ně nejvhodnější, nebo případně upravily strategii smě-rem k méně rizikovým aktivitám. Podle aktuálního průzkumu společnosti Consulting České spořitelny provedeném na vzorku 149 společností zhruba polovina dotá-zaných společností se seznamuje s novými bankovními pravidly, které přináší za-vedení Basel II. 6 % společností připravuje potřebné změny a stejné procento již změny zavedlo.

Vliv EU
Jedná se především o předpisy přicházející z EU a dotýkající se oblasti kapitálové-ho a bankovního trhu. Společným jmenovatelem snah je zprůhlednění správy a ří-zení společností uplatňováním metody „dodržujte nebo vysvětlujte“ (což znamená, že se od společností požaduje, aby vysvětlovaly různé aspekty své činnosti odkazem na stanovený soubor doporučení pro osvědčené postupy). Společnosti jsou vyzývány, aby zpřístupnily údaje, zda dodržují příslušný kodex, a aby vysvětlovaly veškeré závažnější odchylky od něj. Tato metoda umožňuje společnostem reagovat na specifické požadavky daného odvětví a podniku a trhům zase hodnotit předklá-daná vysvětlení a zdůvodnění.
Cílem všech navrhovaných opatření, a to nejen v EU, je především zlepšování řízení a správy obchodních společností, ochrana investorů a všech oprávněně zaintere-sovaných stran. Tímto směrem se ubírají i diskuse na téma „1 share 1 vote“, které patrně přinesou významné změny v corporate governance německých firem. Neméně významné bude pro německé společnosti, i ty působící v ČR, i zákaz účas-ti bývalých členů exekutivních představenstev v dozorčích radách týchž společností.

Doporučení EU
Významným podnětem ke zkvalitnění správy společností je doporučení Komise EU ze dne 15. 2. 2005 „o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze“. Doporučení velmi precizně specifikuje minimální požadavky kladené na členy i na složení správních orgánů.
Členské státy byly vyzývány, aby do 30. června 2006 přijaly nezbytná opatření pro podporu uplatňování zásad stanovených v tomto doporučení a aby sdělily Komisi opatření přijatá na základě tohoto doporučení, čímž umožní Komisi důkladně sle-dovat situaci a na základě sledování zhodnotit potřebu dalších opatření.
Na tomto místě je nutné konstatovat, že Česká republika zaujala velmi pasivní pozici vyčkávání ve vztahu k implementaci navržených opatření. Jedním z důvodů může být i změna struktury dohledu nad finančním trhem. Dalším důvodem může být forma doporučení, která v současné podobě není pro naši zemi závazná. To ovšem nijak nesnižuje praktické dopady doporučení na zprůhlednění a zefektivně-ní corporate governance, a tím přispění k vyšší konkurenceschopnosti obchodních společností.
Dalším významným dokumentem, který bude mít dopad do oblasti corporate governance, je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES. Směrnice hovoří především o sdělování přesných, úplných a včasných informací o emitentech cenných papírů, buduje trvalou důvěru investorů a umožňuje informované hodnocení jejich podnikatelských výsledků a aktiv.
Směrnice zavádí mimo jiné povinné pololetní výkaznictví pro emitenty emitující pouze dluhové cenné papíry na regulovaných trzích. Dalšími požadavky vyplývajícími z tohoto předpisu jsou povinné zveřejňování výročních finančních zpráv nej-později čtyři měsíce po skončení každého účetního období a zajištění jejich veřejné přístupnosti po dobu nejméně pěti let.
Jedním z nejzásadnějších požadavků směrnice je prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta.
„prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta, jejichž jména a funkce budou jasně uvedeny, o tom, že dle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů pravdivý a věrný obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě emitenta a podniků zahrnutých do konsolidace jako celku a že zpráva o činnosti obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků podniku a postavení emitenta a podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí.“
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/109/ES Kapitola 2, čl. 4.odst. 2c

Tento paragraf jde de facto ve stopách amerického Sarbanes Oxley v oblasti osobní zodpovědnosti za účetní závěrku. Směrnice se dále zabývá i vztahem emitenta vzhledem k držitelům akcií, doporuču-je příslušným orgánům členských států vypracování vhodných pokynů pro další usnadnění přístupu veřejnosti k informacím a zároveň doporučuje zavedení vhod-ných správních opatření nebo občanských či právních sankcí vůči odpovědným osobám v případě, že nebudou dodržena ustanovení této směrnice. Směrnice má nabýt účinnosti 20.1.2007.
Stejně jako u předchozího doporučení je nutné konstatovat, že odpovědné instituce ČR nevyvíjejí dostatečné úsilí při implementaci i informování o změnách, které směrnice 2004/109/ES přináší.
Reformní kroky prosazované na  úrovni EU jsou v odborných kruzích přijímány po-zitivně. Dokládá to i průzkum evropských Board of Directors, kteří je považují za nejdůležitější příspěvek směrem ke zkvalitnění praxe corporate governance. V poslední studii 78 % respondentů souhlasí s vytvořením Evropské právní normy pro obchodní společnosti (Board Insight, 2004). Také nově zformovaná The European Confederation of Directors‘ Associations (ecoDa), nezisková organizace prosa-zující řádnou praxi corporate governance na evropské úrovni, tímto směrem vyzývá.

Úroveň řádné správy a řízení společností hraje stále významnější roli při posuzování a oceňování společností investory. Dodržování principů řádné správy a řízení je jedním z faktorů, který zvyšuje důvěru vlastníků ve výkonný management a přispívá k ochraně a rozvoji jejich investic.
Podnikatelské prostředí a jeho vnímání hrají klíčovou roli při rozhodování investorů o umístění investic. Podle výsledků průzkumu Consultingu České spořitelny provede-ném v roce 2006 považují tři pětiny oslovených společností (N=149) podnikatelské prostředí za rizikové. Míra rizika také souvisí s bariérami v podnikání. Index IMD (IMD, 2004, 2005) jasně dokládá, že provozování podnikání se nedá považovat za konkurenční výhodu české ekonomiky. ČR se v roce 2005 umístila v žebříčku 60 zemí celého světa na 47. místě. Pro srovnání Slovensko obsadilo 27. příčku. Také v ukazateli popisujícím jednoduchost zakládání nových firem se pohybujeme na kon-ci žebříčku. V této kategorii ČR od roku 2004 postoupila z 57. na 53. místo a je dale-ko za Slovenskem, které v roce 2004 bylo na 36. a v roce 2005 dokonce na 21. místě.
Tento negativní výsledek potvrzuje i průzkum „Doing Business“ (World Bank, 2006), který postihuje podmínky podnikání a jejich dodržování a vynucování ve 175 zemích celého světa. Indikátory tohoto průzkumu mohou být komparativní a mohou být používány k analýzám jednotlivých ekonomik. V tomto průzkumu se ČR v kritériu „jednoduchost podnikání“ umístila na 52. místě ze 175 zemí celého světa. Ještě horšího výsledku jsme dosáhli v oblasti nakládání s licencemi a v oblasti placení daní, kde se ČR pohybuje okolo 110. pozice.
Dalším obecně známým problémem ve vnímání podnikatelského prostředí ČR je korupce. Transparency International zveřejnila Index vnímání korupce CPI 2006. Na žebříčku, který zahrnuje 163 zemí, se Česká republika dělí o 46. příčku s Litvou a Kuvajtem. Všechny tři země dosáhly indexu 4,8 (na stupnici 10 – 0, kde hodno-cení 10 označuje zemi téměř bez korupce a hodnocení 0 zemi s vysokou mírou korupce). Ačkoli se ČR v letošním roce posunula o 0,5 bodu, stále patří mezi země evropské pětadvacítky s nejhorším hodnocením (Transparency International, 2006).
Samozřejmě, že z těchto izolovaných ukazatelů nelze vyvozovat signifikantní závěry, ale je možné poukázat na stagnaci konkurenceschopnosti ve vnímání rizikovosti podnikatelského prostředí i na vysokou míru korupce, na něž investoři kladou velký důraz.