Co když si členové orgánů společnosti vyplatí odměnu z jiného titulu nesouvisejícího s výkonem funkce?

21.11.2010

Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 29 ODO 1262/2006 obecně platí, že člen představenstva nemusí být vybaven odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi, potřebnými pro výkon všech činností, jež spadají do působnosti představenstva. Taktéž platí, že tyto činnosti nemusí členové představenstva vykonávat vždy osobně, ale mohou je zajistit i prostřednictvím třetích osob. Má-li však člen představenstva určité odborné znalosti, schopnosti či dovednosti, lze z požadavku náležité péče (§ 194 odst. 5 obch. zák.) dovodit, že je povinen je při výkonu funkce – v rámci svých možností – využívat. Nepřichází proto v úvahu, aby představenstvo „zajistilo“ výkon činností spadajících do jeho působnosti tak, že uzavře s (některými) členy představenstva jakožto „třetími osobami“ smlouvu (odlišnou od smlouvy o výkonu funkce), jíž se tito členové představenstva zavážou pro společnost uvedené činnosti vykonávat.

 

Jestliže by přitom bylo možno uvedené smlouvy kvalifikovat jako smlouvy pracovněprávní, byly by – jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu – v rozsahu, v němž byly uzavřeny na výkon činností spadajících do působnosti představenstva, neplatné pro rozpor se zákonem (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 13/1995 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2004, sp. zn. 21 Cdo 737/2004, ze dne 29. září 2004, sp. zn. 21 Cdo 894/2004, ze dne 4. listopadu 2004, sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 či ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 801/2005).

 

Ale pozor, Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí  z června 2010 č. 29 Cdo 2126/2009 uvedl, že:

Podle ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.

 

Ačkoliv by prostý gramatický výklad mohl vést k závěru, podle něhož schválení valnou hromadou podléhá jakékoliv plnění poskytované společností členu jejího orgánu bez ohledu na to, zda jde o plnění související s výkonem funkce člena orgánu, systematický, teleologický i historický výklad vedou k závěru opačnému.

Podle druhé věty ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. společnost plnění neposkytne, přispěl-li zřejmě výkon funkce dotčeným členem orgánu k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti anebo porušil-li tento člen zaviněně právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Oprávnění společnosti odepřít statutárnímu orgánu plnění se přitom zjevně vztahuje – jak plyne z formulace „společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce …“- pouze na plnění, která jsou jednateli poskytována v souvislosti s výkonem jeho funkce. Z uvedených důvodů nelze členu orgánu upírat plnění, na které mu vznikl nárok za činnosti prováděné pro společnost (např. podle platně uzavřené pracovní smlouvy), jež s výkonem funkce nesouvisí (srov. k tomu i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 2049/2009, dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).

 

Přitom oprávnění společnosti odepřít poskytnutí plnění se vztahuje právě na ta plnění, jež podle první věty vykládaného ustanovení podléhají souhlasu valné hromady. Z uvedeného je tudíž zřejmé, že slovní spojení „jakékoliv plnění“ zahrnuje pouze plnění, jež jsou členu orgánu společnosti poskytována v souvislosti s výkonem jeho funkce.

Ke stejnému závěru vede i teleologický výklad. Účelem ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák., jež systematicky doplňuje ustanovení odstavce druhého, totiž není řešit všechny potenciálně vznikající konflikty zájmů ve vztazích mezi osobami vykonávajícími funkci členů orgánů a společností (bez ohledu na jejich souvislost s výkonem funkce), ale zabezpečit, aby plnění poskytovaná členům orgánů za výkon funkce nebyla závislá toliko na jejich vůli a odpovídala přínosu, který (z pohledu společníků) pro společnost výkon funkce určitým členem orgánu má.

Pro činnosti nesouvisející s výkonem funkce, při nichž by mohlo docházet ke střetu zájmů mezi společností a členem jejího orgánu, upravuje zákon jiné prostředky ochrany společnosti, např. zákaz konkurence (§ 65 a § 196 obch. zák.).

 

Souhlasu valné hromady společnosti podle ustanovení § 66 odst. 3 věty první obch. zák. tudíž podléhá pouze plnění poskytované členu orgánu společnosti v souvislosti s výkonem jeho funkce.

 

Tento výklad by tedy mohl umožňovat, že si členové orgánů společnosti vyplatí formálně odměnu z jiného titulu nesouvisejícího s výkonem funkce, čímž se plnění vyplácené členům orgánů společnosti de facto vyhne jakékoliv kontrole akcionářů, vlastníků. Navíc se tento výklad jeví jako problematický ve světle výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 29 ODO 1262/2006

Závěrem musíme podotknout, že proti rozhodnutí č. 29 Cdo 2126/2009 byla podána ústavní stížnost a nezbývá než vyčkat na nové rozhodnutí……

Corporate Governance Institute (CGI)
V Tišině 3, Praha 6, 160 00
602 315 083