Dva evropské léky na Parmalat

13.1.2004

prostřednictvím správních orgánů, představenstev a dozorčích rad. A tak se v Německu objevil nový hit velkého byznysu – měření výkonu a přidané hodnoty správních orgánů nadnárodních korporací. V souvislosti s tím se také diskutuje nutnost profesionalizace neexekutivních členů správní rady u jednokomorových modelů správy a alespoň části členů dozorčích rad u dvoukomorových modelů správy.

Vládní komise

Německá vláda dokonce ustanovila zvláštní komisi, jejímž cílem je, kromě již zveřejněného Kodexu řádné praxe správy, vypracovat návrh na zefektivnění corporate governance (správy) velkých společností. To by mělo přiblížit současnou situaci k ideálnímu stavu, kdy členové orgánů budou, s vědomím, že výkon a přidaná hodnota v procesu správy svěřeného majetku jsou objektivně měřené, jednat v zájmu všech akcionářů a společnosti samé.
Dochází tak k zásadní proměně corporate governance – na průhlednou správu společnosti už netlačí jen akcionáři, ale ve snaze najít další zdroje růstu ekonomiky také stát. Vychází z premisy, že v představenstvu nebo dozorčí radě by měl uspět jen ten člověk, který kromě své manažerské odbornosti umí ovládnout správní procesy tak, že se stávají konkurenční výhodou a hnacím motorem prosperity podniku.

Ruský příklad

K čemu měření výkonu správních orgánů slouží? Pro příklad není třeba chodit jen do vyspělých evropských ekonomik, ale lze se podívat překvapivě do Ruska. Letecká společnost Aeroflot v minulosti častokrát doplatila na skutečnost, že v jejím představenstvu zasedají převážně zástupci státních orgánů (stát vlastní v Aeroflotu majoritu). Ti často činili rozhodnutí, která byla dobrá pro stát, ale nikoli pro ekonomiku společnosti. Nejmarkantnějším příkladem je fakt, že vždy když Aeroflot nakupoval nová letadla, rozhodl se pro ruské stroje, přestože bylo jasné, že jsou provozně neefektivní a nesplňují požadované nároky na pohodlí cestujících.
Aeroflot se proto obrátil na renomovanou poradenskou společnost, aby posoudila způsob správy společnosti podle mezinárodně používaných standardů a vyjádřila se i k možnosti měření výkonnosti správní rady. Analýza odhalila nespočet slabých míst ve způsobu správy firmy a doporučila kriteria pro pravidelné měření výkonnosti orgánů v závislosti na výkonu firmy. Vyšší transparentnost správních procesů pak otevřela Aeroflotu dveře u nadnárodních bank a odrazila se na ziscích společnosti. Stejně jako Aeroflot postupovala i telekomunikační společnost Rostelecom.

Musí být vůle

Jaké jsou předpoklady k měření výkonnosti? Rozhodující je vůle akcionářů a přesvědčení samotných členů správního orgánu, představenstva a dozorčí rady, že jsou schopni vytvářet stále větší, objektivně rozpoznatelnou a měřitelnou přidanou hodnotu. Základem pro měření výkonu je zpracování a implementace systému administrace procesu správy, zahrnující i odbornou přípravu tajemníků společností. Dále vytvoření funkční infrastruktury: shoda všech členů správního orgánu o tom, kdo hodnotí, jak často, podle jakých kriterií a jakým způsobem je předávaná zpětná vazba hodnoceným.
Součástí měření výkonu je i funkční interní audit a řízení rizik správních procesů , který v případě potřeby poskytuje nezávislou zpětnou vazbu výboru pro audit správních orgánů společnosti. Takový integrovaný systém může napomoci nejen ke kontrole dodržování souladu procesu správy s právním a regulatorním rámcem správy korporací, ale dokáže také zajistit, aby rozhodovací proces představenstva a dozorčí rady v oblastech, jako jsou strategie, podnikové finance a řízení rizik, vytvářel přidanou hodnotu v zájmu všech akcionářů.
A kdo vlastně výkon správních orgánů měří? Existuje několik možnosti, buďto členové měří výkony sami sobě, navzájem nebo to činí předseda orgánu. Může to být také záležitost výboru pro jmenování a odměňování.
Zda je tato cesta efektivnější než zavádění dalších centrálních regulačních orgánů, se brzy ukáže. Bude možné porovnat výsledky Itálie, orientované na byrokratickou kontrolu firem a Německa, které jde cestou kvalitnější corporate governance.

Erich Handl

Autor je analytikem společnosti CG Partners