Interní audit

16.2.2003

Představenstvo a dozorčí rada vytváří nástroje si k hodnocení výkonnosti společnosti. Moderní správa akciové společnosti hovoří o vědomém ovládání rizik spojených s využíváním podnikových aktiv a poradenské nadnárodní giganty urychleně budují sekce interního auditu, i když otázka vhodnosti outsourcingu interního auditu zůstává stále otevřená. Koncem osmdesátých let si moderní management vytvořil účinné nástroje pro operativní řízení, ale stále chyběla zpětná vazba o stavu strategických procesů.

Tato potřeba vyvolala v polovině devadesátých let významný posuv v pojetí interního auditu jako nástroje ovládání rizik spojených s podnikáním společností. Interní audit se začal formovat jako jako na exekutivě nezávislá měřící, interpretační a poradenská organizační složka, reportující přímo představenstvu nebo dozorčí radě (strategickému správnímu orgánu). Stal se informačním kanálem alternativním k manažerským informačním systémům, které zpracovávají a interpretují informace operativního, krátkodobého charakteru a velmi často mají problémy s predikcí budoucích stavů ve firmě.

Dnes, částečně pod tlakem institucionálních investorů veřejně obchodovatelné akciové společnosti jmenují vedoucího interního auditora (ředitele pro interní audit) , který je sice organizačně zařazen pod generálního ředitele, ale má přímý přístup k předsedovi strategického správního orgánu a má tak ve firmě na exekutivě značně nezávislé postavení. Místem, kde se naplňuje zpětná vazba o procesech ve firmě směrem z interního auditu ke správním orgánům, je výbor pro audit. Vedoucího auditora jmenuje a odvolává generální ředitel na návrh výboru pro audit, jehož členy jsou zpravidla i předseda představenstva a předseda dozorčí rady. Rozpočet útvaru interního auditu a výši odměn jeho vedoucího určuje správní orgán. Interní audit by se neměl systematicky podílet na činnostech operativního charakteru.

 

Interní audit a jeho role ve správě
Interní audit je dnes neopominutelných partnerem představenstev a dozorčích rad. Je na každém členovi správních orgánů , nakolik dokáže spolupráci s interním auditem využít právě k ovládání rizik spojených se správou jemu svěřeného majetku. Představenstva a dozorčí rady českých firem tráví mnoho času tím, že řeší současná rizika a příliš málo času věnují potenciálním rizikům v delším časovém horizontu. Nejsou připravena rizika zvládat ani nevytvářejí zdroje, které by jim umožnily dlouhodobým rizikům čelit.Hlavním úkolem interního auditu je monitorovat kvalitu a účinnost správních procesů, jimiž jsou ovládaná známá podnikatelská rizika a na základě provedených auditů podávat správnímu orgánu včasné, objektivní informace o řídících a kontrolních systémech společnosti. Úkolem interního auditu je rovněž identifikovat nová i potenciální rizika a podávat představenstvu návrhy na jejich zvládnutí. Činnost interního auditu probíhá na základě systematického plánu auditů. Pracovníci interního auditu provádí rovněž audity neplánované, vyžádané správním orgánem a audity probíhající na základě předchozích výsledků šetření.Interní audit monitoruje procesy ovládající finanční funkce, systémy řízení včetně řízení lidských zdrojů, informační a technologické systémy, strategické podnikatelské procesy a procesy podporující implementaci podnikatelské strategie. V rámci monitoringu musí mít interní auditor přístup ke všem informacím, souborům dat, dokladům, smlouvám a záznamům o majetkových transakcích v celé firmě.Vedoucí ( ředitel) interního auditu je řádným členem výboru pro audit a bývá přizván na jednání představenstva a dozorčí rady, aby reportoval a interpretoval o spolehlivosti a integritě manažerských datových informačních materiálů, o účinnosti postupů zajišťujících dodržování plánů činností souvisejících s podnikáním firmy, o stavu ochrany majetku, efektivnosti využívání zdrojů firmy a o souladu procesů zajišťujících exekutivních činností s usneseními představenstva a dozorčí rady.Takto pojatý moderní interní audit vyžaduje, aby v jeho čele stál manažer, který nejenže rozumí podnikání firmy a zná její pracovní postupy, ale je rovněž seznámený se strategickými záměry firmy a je schopen jim porozumět. Jedině tak může identifikovat rizika v procesech jejich realizace a odpovědět na otázky s nimi spojené.

Interní audit a řízení rizik
Je správa společnosti (tj. procesy, struktury a vztahy s jejichž pomocí orgány společnosti ovládají a dohlíží na činnost vrcholových exekutivních pracovníků společnosti) účelná a účinná? Jsou informační toky, které umožňují monitoring a hodnocení implementace strategie, politik a plánů, právních a dalších závazků, které ovlivňují podnikání, nastaveny tak, aby orgány byly v případě nesouladu včas varovány (a zároveň měly možnost okamžitého zásahu)?

Je o řízení společnosti (tj. co dělají vrcholoví exekutivní pracovníci, aby dosáhli cílů stanovených správními orgány společnosti) dostatek spolehlivých informací (finančních, provozních, atd.) ? Je dostatek nástrojů pro identifikaci, hodnocení a zvládání rizik, kterým je společnost vystavena a jimž čelí? Jsou tyto nástroje využívány účinně a účelně (integrovaně)?

Interní audit by měl sloužit především společnosti samé, jejímu rozvoji, jejím podnikatelským zájmům (tj. soubor zájmů všech oprávněně zainteresovaných stran). Proto by měl být ve svém odborném úsudku nezávislý na exekutivě i na správních orgánech společnosti. Dosažení nezávislosti lze podpořit jednak organizačním začleněním ( do kompetence správního orgánu), dále vyloučením interního auditu z exekutivních funkcí a zajištěním, aby výkon funkce interních auditorů byl v souladu s Etickým kodexem interního auditu.

Další možnosti využití interního auditu
Představenstev a dozorčích rady mají mimo výše uvedenou základní funkci ještě další možnosti využití interního auditu . Například k vnitřnímu benchmarkingu, resp. prosazování best practice ve všech složkách akciové společnosti nebo podnikatelského uskupení. Interní audit může pomoci určit vztažná kritéria a parametry pro měření výkonnosti, provést audity „stejných“ útvarů za účasti specialistů z jiných útvarů firmy v týmu interních auditorů a tím napomoci rychlejšímu šíření best practice. V oblasti rozvoje lidských zdrojů lze doporučit účast specialistů z jiných útvarů firmy v týmu auditorů, využít týmy interního auditu k rotaci manažerů jako „líheň“ manažerských talentů a například jako „vstupní kolečko“ absolventů, kteří do firmy nově nastoupili. Interní audit může sloužit i ke zlepšování vnitřní komunikace ve společnosti, protože vytváří smíšené týmy, vybavuje je společným jazykem, učí rozpoznávat priority, které jsou v souladu s podnikatelskou strategií, napomáhá předávání informací v horizontálním i vertikálním směru a slouží jako pomoc při komunikaci mezi správními orgány společnosti a exekutivou. Napomáhat i zlepšování firemní kultury, pokud dokáže pozitivní cestou otevřené pojmenovávat problémy, informovat o chování vrcholové exekutivy a podporovat zájem vedení společnosti o „problémy“ zaměstnanců. Může rovněž účinně napomoci nově jmenovaným ředitelům organizačních jednotek

Základní otázky řízení rizik jsou: jaké zdroje umístit do jakých procesů (nástrojem ovládání rizika je rámec ročních plánů auditu )? Které klíčové informace v rámci každého procesu by měly být předmětem zájmu představenstva ( nástrojem jsou individuální audity ) ?

Prakticky jedinou platformou, na které lze u větší společnosti tyto otázky efektivně řešit je výbor pro audit. Při řádné praxi správy se schází interní auditor se předsedou představenstva a předsedou dozorčí rady jako reprezentantem vlastníka a vytvářejí zde základní předpoklady pro efektivní informovanost představenstva dozorčí rady o průběhu podnikatelských procesů, která de facto umožňuje představenstvu účinné ovládání podnikatelských rizik investovaných zdrojů a dozorčí radě jejich kontrolu. Zatím nebyla navržená lepší cesta, která by umožňovala kvalitně predikovat vývoj podnikatelských procesů ve společnosti a ovlivňovat jeho rizikovost a výnosnost pro investora.

Výbor pro audit díky svému složení je schopen internímu auditu říci, které informace jsou podstatné pro naplnění strategických záměrů společnosti a naplnění základního smyslu podnikání: přinášet vlastníkovi přiměřený zisk z vloženého kapitálu.