K aktuální úpravě rozhodování jediného společníka / akcionáře

2.5.2012

Trochu stranou pozornosti veřejnosti zůstala nová úprava rozhodování jediného společníka / akcionáře k 1.1. 2012, která je důsledkem nepřímé novely obchodního zákoníku (dále též „ObchZ“) provedené zákonem č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Příslušná ustanovení obchodního zákoníku (§ 132 odst. 1 pro SRO a § 190 odst. 1 pro AS) byla upravena (pozměněna a doplněna) ve zvýrazněné části textu a znějí takto:
§ 132 odst. 1: „Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Projev vůle společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu (dále jen „rozhodnutí společníka“). Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Ustanovení § 127 odst. 5 se nepoužije.“
§ 190 odst. 1: „Má-li společnost jen jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář. Projev vůle akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu (dále jen „rozhodnutí akcionáře“). Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Ustanovení § 186c odst. 2 a 3 se nepoužijí.“
Doposud byla problematika rozhodování jediného společníka / akcionáře (právnické osoby) vymezována judikatorně, s jednotícím závěrem, že rozhodování v působnosti valné hromady není právním úkonem, a proto přijetí takovéhoto rozhodnutí přísluší pouze oprávněnému orgánu jediného společníka (představenstvo v AS; jednatel/é v SRO) předmětné společnosti. K nejznámějším a nejaktuálnějším judikátům patří zejména usnesení Nejvyššího soudu ČR ze 3. října 2007, sp. zn. 29 Cdo 1193/2007, z něhož vyjímáme : … „Jak již Nejvyšší soud uzavřel v usnesení ze dne 17. června 2003, sp. zn. 29 Odo 882/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2003, pod číslem 141, je-li jediným společníkem společnosti s ručením omezeným akciová společnost, činí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady představenstvo akciové společnosti. Stejný závěr se uplatní ve vztahu k jedinému společníkovi akciové společnosti. Je tomu tak proto, že rozhodování v působnosti valné hromady není jednáním společnosti ve vztahu ke třetím osobám (právním úkonem), a proto je nemohou činit osoby, oprávněné jednat jménem společnosti (v projednávané věci společně předseda a místopředseda společnosti), ale musí je přijmout orgán k tomu oprávněný, tj. představenstvo společnosti.“…
Jak uvádí důvodová zpráva k prováděcímu zákonu č. 355/2011 Sb., cílem novely výše uvedených ustanovení ObchZ bylo eliminovat dosavadní výkladové problémy, které v oblasti rozhodování jediného společníka nastávaly ( např. v případech, kdy jediným společníkem / akcionářem společnosti byla zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba). Jako řešení zákonodárce zvolil změnu koncepce nahlížení na rozhodování jediného společníka / akcionáře, který má být dle nové úpravy považován za projev vůle tohoto společníka / akcionáře (způsobující takové právní následky, které právní předpisy s tímto projevem spojují a tudíž splňující všechny náležitosti právního úkonu dle § 44 Občanského zákoníku). Podpůrná argumentace (v předmětném zdůvodnění) uvádí, že nazírá-li se na rozhodnutí jediného společníka / akcionáře právě z pohledu tohoto jediného společníka / akcionáře (pro ilustraci mateřské společnosti), nejedná se o rozhodování (nejvyššího) orgánu společnosti s jediným společníkem / akcionářem (tedy valné hromady dceřiné společnosti – SRO/AS), ale o projev vůle jiného právního subjektu (tj. mateřské společnosti). Podle této optiky bude tedy rozhodnutí jediného společníka / akcionáře charakterizováno jako právní úkon tohoto společníka . Soudní judikatura naproti tomu pohlížela na rozhodování jediného společníka / akcionáře z pohledu společnosti, jejíž valnou hromadu rozhodování jediného společníka / akcionáře nahrazuje a (viz předchozí odstavec).
Co výše uvedené znamená pro dosavadní praxi? Zůstává požadavek písemné formy rozhodování jediného společníka / akcionáře; notářský zápis bude i nadále pořizován pouze v zákonem stanovených případech a rovněž se nemění postup při sepisování notářského zápisu; rozhodnutí jediného společníka / akcionáře se považuje za platné (a zpravidla též účinné) okamžikem přijetí. Co se mění, je možnost přijímání rozhodnutí jediného společníka / akcionáře všemi osobami, které jsou oprávněny jednat jménem společnosti navenek. V SRO (je-li jednatelů více než jeden) každý jednatel jedná samostatně nebo způsobem určeným ve společenské smlouvě (např. společně dva jednatelé) ; v AS jedná za představenstvo jménem společnosti každý člen tohoto orgánu samostatně nebo způsobem určeným ve stanovách společnosti (např. dva členové představenstva společně nebo předseda představenstva spolu s jedním členem představenstva).
Nové pojetí právní formy rozhodování jediného společníka / akcionáře, která má dle aktuální úpravy v obchodním zákoníku povahu právního úkonu, přináší bezesporu zjednodušení a zřejmě i právní jistotu pro tuto oblast (přes určité dílčí polemiky probíhající v právnické obci), zároveň však dle názoru Českého institutu tajemníků obchodních společností (ČITOS)  otevírá – v případě neexistujících, nedostatečných či nesprávně nastavených správních procesů ve společnosti, která je v postavení jediného společníka /akcionáře – významné riziko zanedbání povinné péče (péče řádného hospodáře) a za určitých okolností též riziko trestního postihu právnické osoby (podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob). Je nutné si uvědomit, že v režimu rozhodování jediného společníka / akcionáře se jedná o nakládání se svěřeným majetkem (dceřiná společnost s jediným společníkem / akcionářem je, byť nepřímo, vlastnictvím společníků /akcionářů její mateřské společnosti – jediného společníka / akcionáře). Pokud v mateřské společnosti nebude řádně nastavena a důsledně vykonávána administrace správních procesů, může se stát, že rozhodnutí jediného společníka / akcionáře budou schvalována (vydávána) nekonsistentně, nahodile, různými osobami oprávněnými jednat jménem mateřské společnosti (jediného společníka), aniž tato budou řádně ( po právní i věcné stránce ) připravována a následně dokumentována (v dokumentačním systému správy skupiny). Z těchto důvodů ČITOS doporučuje v případech, kdy jediným společníkem je společnost se sídlem v ČR, využívat možnost přijímání rozhodnutí jediného společníka / akcionáře osobami oprávněnými jednat jménem společnosti v postavení jediného společníka / akcionáře pouze výjimečně (tj. jen pokud rozhodnutí v záležitostech týkajících se dceřiné společnosti nesnesou odkladu). Záležitosti správy a řízení dceřiných společností ve skupině (zde primárně společností s jediným společníkem /akcionářem) by měly být standardně zařazovány na program jednání statutárního orgánu mateřské společnosti, kde bude v dané záležitosti přijato příslušné rozhodnutí, které bude návazně formalizováno (vydáním rozhodnutí jediného společníka) či realizováno členy statutárního orgánu způsobem upraveným ve společenské smlouvě / stanovách mateřské společnosti pro jednání jménem společnosti (to platí i pro případnou nutnost pořízení notářského zápisu v zákonem předepsaných případech). Pokud nebude z časových důvodů možné svolat zasedání statutárního orgánu mateřské společnosti, lze v drtivé většině případu toto řešit pomocí procedury per rollam a následně postupovat stejně jako v případě konání řádného zasedání statutárního orgánu jediného společníka /akcionáře. Na závěr lze (nejen k výše uvedenému) dodat, že řádná administrace a dokumentace procesů správy se neobejde bez systematického přístupu, což podtrhuje oprávněnost a účelnost zřízení funkce tajemníka i v českých obchodních společnostech (podle zásady proporcionality nikoliv nezbytně vždy jako samostatné pozice, v menších společnostech postačí výkon této funkce na bázi kumulace působností).

 

Vladimír Brož, prezident ČITOS

24.4.2012