Korporátní compliance opatření (1. část)

11.9.2013

Fyzické osoby, které chtějí podnikat nebo již podnikají, stále více zakládají nebo převádí svůj podnik pod některou z forem kapitálové obchodní společnosti a tím limitují svoji odpovědnost. Tento krok v sobě skrývá i další výhody, kterými jsou např. lepší příležitost pro provádění větších investic či řízení společnosti relativně nezávislými, od společníků odlišnými, osobami. V souvislosti s podnikáním ve formě obchodní společnosti se ale objevují i snahy využít těchto výhod k získání prospěchu jednáním, které je trestné, a vyhnout se odpovědnosti. Není pochyb o tom, že mnoho fyzických osob využívá tuto formu omezené odpovědnosti k zastření svých protiprávních úmyslů a jednání.
Právnické osoby a zejména obchodní společnosti, či obchodní korporace dle nového českého soukromého práva, jsou v rámci své každodenní činnosti vystaveny mnoha vnitřním či vnějším rizikům. Od roku 2012 patří mezi nová rizika ta, která plynou ze zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“). Zatímco před účinností tohoto zákona bylo možné postihnout za jednání popsaná v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“) pouze jednání fyzických osob, které dosáhly zákonem stanoveného věku a byly příčetné, dnes je možné jednání těchto osob přičítat i osobě právnické a činit ji trestně odpovědnou. Jedním z ustanovení nového zákona, které je v praxi problematicky uchopitelné, je § 8 TOPO. Toto ustanovení upravuje problematiku přičitatelnosti. Právnické osobě je přičitatelné jednání statutárního orgánu, jednání kontrolního orgánu či osoby s podstatným vlivem i jednání zaměstnance. Za tato jednání tedy právnická osoba odpovídá.
Většina obchodních společností se shoduje, že umí nastavit a kontrolovat vnitřní pravidla fungování společnosti podle právních předpisů. Zvládají také zavést systém prevence protiprávního jednání a kontroly u členů statutárního orgánu, kontrolního orgánu a osob s podstatným vlivem, tak aby minimalizovaly jejich protiprávní dopady. U těchto osob a dalších orgánů právnické osoby jsou schopny eliminovat i protiprávní rozhodnutí, schválení nebo pokyny ukládané zaměstnancům. Na druhou stranu ale uvádějí, že s obtížemi budou naplňovat požadavek na zavedení „opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat“. To především z toho důvodu, že nevědí, co si pod tímto slovním spojením představit.
Zákonodárci, na rozdíl od některých svých zahraničních kolegů, nestanovili povinnost vytvořit výkladová pravidla tohoto ustanovení. V České republice tak chybí obdoba příručky pro britský The Bribery Act 2010 nebo americký Foreign Corrupt Practices Act 1977. Cílem tohoto článku je taková compliance opatření určit. Jejich přijetí má obchodní společnosti pomoci minimalizovat odpovědnost za trestné činy zaměstnanců a vyhovět požadavku na zavedení kontrol a opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat.
Zkušenosti ze zahraniční vyšetřovací praxe ukazují, že compliance opatření mohou řádně fungovat pouze, jestliže mají podporu vedení společnosti. Tato zásada se v americké literatuře označuje jako „tone from the top“ a je obdobou britského „top-level commitment“. Zejména vyšetřovací orgány ve Spojených státech vždy zkoumají, jestli vedení společnosti má snahu o dodržování právních a vnitřních předpisů, o vytvoření dobré firemní kultury a zda se k tomu zavázalo i společně s nižšími vedoucími zaměstnanci.
Výzvou pro osoby odpovědné za kontrolu dodržování právních předpisů ve společnosti bude, jak přesvědčit vedení obchodních společností o nutnosti compliance program zavést. Argumentem zde může být to, že compliance program, který kromě toho, že bude sloužit k dobrému vedení a správě společnosti, bude i důkazem o dodržení náležité péče řádného hospodáře. V případě vyšetřování statutárního orgánu orgány činnými v trestním řízení tak rozhodnutí o zavedení compliance programu poslouží jako důkaz ve prospěch.
Na základě analýzy rizik TOPO, zahraničních zkušeností i vlastní zkušenosti s prováděním compliance programu ve ŠKODA AUTO a.s. považuji za spravedlivá následující opatření:
• Existenci osoby nebo oddělení odpovědného za compliance,
• Provedení analýzy rizik,
• Přijetí hodnot společnosti a politiky společnosti,
• Přijetí vnitřních předpisů a etického kodexu,
• Zavedení víceúrovňového schvalování, podpisová práva,
• Provádění školení,
• Nástroj pro oznámení protiprávního či nekorektního jednání,
• Prověření nových zaměstnanců, obchodních partnerů a nových trhů,
• Kontrola dodržování systému prevence.

 

Zavedením těchto compliance opatření bude společnost schopna prokázat, že vyhovuje i dalším požadavkům TOPO. Těmi jsou provádění „potřebné kontroly nad činností zaměstnanců nebo jiných osob“ a přijetí „opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu“.  Z výše uvedených opatření osobně považuji za nejdůležitější především dvě z nich. Prvním je analýza rizik, druhým pak provádění školení zaměstnanců. Tato dvě opatření rozvedu v pokračování tohoto článku.

 

autor:  Mgr. Ota Klekner (GO – Governance, Risk&Compliance),  společnost ŠKODA AUTO a.s.