Představenstvo/dozorčí rada jako malá sociální skupina

9.2.2005

Správní orgán jako malá sociální skupina

Pánové (a méně často i dámy) se jednoho dne sejdou a začnou řešit problémy spojené s jejich rolí správců. Tak jako existují tisíce a tisíce spoolečností, existuje desetitisíce problémů, které jejich správní orgány řeší.
Když jako poradce pracujete s několika desítkami představenstev, jednoho dne si uvědomíte, že se učité problémy opakují. Ve mnoha představenstvech sedí jednotlivec, který jen pasivně naslouchá a má-li se podílet na závažném rozhodnutí, raději se omluví a nepřijde. V jiném představenstvu se setkáte s až iracionálním, skoro hráčským přístupem k rizikům zatímco jinde jste svědky, že svazující opatrnost a nerozhodnost ničí schopnost firmy reagovat na příležitosti v odbě, kdy je to pro ní smrtelně důležité. Začnete potkávat Velké taťky a desítky jejich kopií se stejnými gesty, akcenty v řeči a bohužel i se stejnými úchylkami v podnikatelském rozhodování. Naučíte se rychle rozpoznávat různé typy „vnitřní kultury“ ve správních orgánech a jejich šťastné či méně šťastné exekutivy a časem dokážete predikovat jejich dopad do výkonnosti společností.
Začnete se ptát, co že je to za síly, které se v jednacích místnostech uvádějí do pohybu, takřta nezávisle na velikosti a předmětu podnikání společností. Odpověď není jednoznačná, ale zdá se, že by sociálně psychologické aspekty chování malých skupin zde mohly hrát větší roli, než jsme si ochotni připustit. Dovolte mi proto malý exkurz tímto směrem. Domnívám se, že by členové představenstev a dozorčích rad o takové možnosti měli být informováni.

Co je to malá sociální skupina?

V odborné literatuře se za znaky malé sociální skupiny považuje, když interakce mezi několika lidmi trvá dobu delší než několik minut, členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy, skupina si vytvoří vědomí společného cíle či vlastního účelu a když si taková skupina vytváří své vlastní normy, role a očekávání o tom, jak se mají její členové chovat a když vyvozuje sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobí. Mezi jednotlivými členy skupiny se rozvíjejí různé vztahy.
V malé sociální skupině lze pozorovat různé jevy. Patří mezi ně sociální facilitace, to jest: přítomnost druhých lidí zpravidla zjednodušuje( facilituje) splnění úkolu.Podmínkou je pravděpodobně jistá rivalita panující mezi účastníky. Dále sem v interakci s druhými sociální lenivost, tj. je-li do činnosti zapojeno více lidí, jednotlivec vynakládá menší úsilí, než když je sám ( „skryje se v davu“). Můžeme sem počítat model sociálního vlivu – síla vlivu obecenstva, počet přítomných, blízkost kontaktu a intervenci přihlížejících – difuze odpovědnosti vnitřně snižuje význam vlastní pasivity účastníka.
Je celkem nepochybné, že představenstva a dozorčí rady naplňují výše uvedené znaky malé sociální skupiny. Zkusme se tedy podívat, zda se fenomeny vztahující se k chování malých sociálních skupin neprojevují i v chování představenstev a dozorčích rad a jejé jsou jejich případné dopady do rozhodování o firmě.

Dopady do práce správních orgánů

Sociální facilitace může způsobuje zrychlení rozhodovacího procesu při zasedání, ale zároveň sebou nese i více chybných rozhodnutí. Rozhodování začíná připomínat střelbu brokovnicí tam, kde by bylo zapotřebí poslat jednu dobře mířenou kulku.
Sociální lenivost (loafing) se nejdříve a nejvíce projevuje u těch členů správních orgánů, kteří přijali svoji funkci jako „odměnu“ za jiné zásluhy a cítí se být oprávněni v klidu a pohodě tuto odměnu konzumovat. V přítomnosti vlivné osoby, různého počtu lidí, dle blízkosti kontaktu (vzdálenost je bariera, která snižuje vliv) se mění chování i rozhodování. Nemá vliv na chování na valných hromadách ?
Pojďme se podívat na další možné vlivy, například na konformitu. Lidé ve dvojznačné situaci přejímají úsudky druhých. Lidé s vysokou sebeúctou jsou méně konformní. Známe tři procesy posilující konformitu : vyhovění – jdeme s davem, ale neměníme své názory, internalizaci – souhlasíme s tím, že názor většiny je správnější nebo identifikaci – změníme své názory, abychom se podobali nějaké jiné osobě, kterou respektujeme či obdivujeme. V správních orgánech hodně hovoříme například o leadershipu předsedy, jak je to ale potom s individuální přidanou hodnotou, mnohostranným kritickým dialogem na zasedáních, jestliže se do rozhodovacího procesu vloží posilovače konformity ?
A jak je to s poslušností ? Poslušnost v práci je vyvolaná sociálním tlakem způsobeným nerovností moci . Sociální vazby ztěžují neuposlechnutí – slepá poslušnost.
Existují dva mody sociálního svědomí autonomní stav, kdy se lidé chovají podle vlastního svědomí (jsou poctiví, laskaví, neagresivní) a zástupný stav, když si lidé myslí, že jednají jako výkonní zástupci někoho jiného. V zástupném stavu jsou výše uvedené osobní kvality potlačeny (lidé, které lze v autonomním modu považovat za čestné, přesto nikdy nevystoupí proti zkreslování údajů o podniku, jestliže dostanou pokyn od vysílajícího, tj. jsou v zástupném modu sociálního svědomí. Připojme ještě difúzi odpovědnosti , která snižuje se význam vlastní pasivity tam, kde by člen normálně intervenoval a máme možná odpověď na řadu otázek spojených s některými selháními představenstev dozorčích rad v minulých letech.

Dopady do práce správních orgánů

Všichni členové správních orgánů jsou dle zákona voleni jako fyzické osoby pro své schopnosti a mají funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře v zájmu podniku. Dokud v zákoně nebyl pojem „ faktického vedoucího“ , byl výkon funkce člena orgánu jako zástupce státu, banky,investiční společnosti spojen s vysokou nerovností moci a vyvolávalo tlak na slepou poslušnost.
Stejně tak jednání zástupce vyslaného do správního orgánu stranou ,státem nebo finanční skupinou za zásluhy na zcela jiném poli než je pole správy firem, které je v rozporu s obchodním zákoníkem je „omluvitelné “ právě „vyšším zájmem“, i když je v přímém rozporu se svědomím jednotlivce. Stranická soudržnost postavená na přiměřené poslušnosti může snadno vyprodukovat „slepou poslušnost“ (např. podnik podporuje ze svých zdrojů projekty posilující image dané strany a okrádá tak další akcionáře).