Přehled aktuálních hlavních změn právního rámce corporate governance v ČR pro rok 2012

10.2.2012

Přehled aktuálních hlavních změn právního rámce corporate governance  v ČR pro rok 2012 : část I. (leden 2012) – Vladimír Brož, president ČITOS

·         Novela obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) – přímá novela: zákon č. 351/2011 Sb. účinný od 1.1. 2012; nepřímá novela prostřednictvím změny zákona o přeměnách (zákon č. 125/2008 Sb.) provedená zákonem č. 355/2011 Sb. s účinností od 1.1. 2012. Níže připojený seznam uvádí přehled nejdůležitějších úprav:

Ø ve veřejné části obchodního rejstříku nebudou podpisové vzory  (tato povinnost se vypouští z § 38i ObchZ) a rodná čísla (§28); u fyzické osoby bude kromě rodného čísla zapisováno též datum narození.  Rodná čísla  budou zapisována pouze do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku, ve veřejné části budou uváděna data narození. Nicméně  i nadále bude možné zveřejňovat rodná čísla ve sbírce listin (POZOR tedy na obsah údajů vkládaných do sbírky listin  – v případě, že vkládané údaje obsahují  též rodné číslo podnikatele, bude toto zveřejněno spolu s těmito údaji);

Ø jako nástroj v postupu proti takzvaným schránkovým firmám, tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze, novela ObchZ zavádí povinnost podnikatelů prokázat právní důvod  užívání zapsaného sídla (resp. sídla podnikání) v ust. § 2 odst. 3 a § 37 odst. 2. Dosud se titul k užívání těchto prostor dokládal jen při zápisu do obchodního rejstříku, nyní  zákon výslovně stanovuje povinnost mít toto oprávnění po celou dobu jejich užívání;

Ø v zájmu vyřešení nejednoznačnosti  předchozí  zákonné úpravy  v případech stanovení dne  zániku výkonu funkce člena orgánu kapitálové obchodní společnosti s jediným společníkem (akcionářem) byla do ustanovení § 66 odst. 1 doplněna věta:  „Pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník a ten neschválí na žádost osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce této osoby uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení odstoupení jedinému společníkovi.“ Dvouměsíční lhůta má sloužit jednak k ochraně společnosti, aby nedošlo k nečekanému výpadku ve funkci statutárního orgánu a jednak k ochraně člena statutárního či jiného orgánu před nečinností jediného společníka. Připouští se, že na žádost člena statutárního orgánu, stejně jako když se jedná o odstoupení učiněné na zasedání a celou záležitost projednává příslušný orgán společnosti, může jediný společník schválit i jiný okamžik zániku funkce. Pokud však jediný společník najde jiné řešení situace, nebrání mu nic v tom, aby člena statutárního orgánu i v době trvání dvouměsíční lhůty z výkonu funkce odvolal. Tato možnost vyplývá z přiměřeného použití ustanovení o mandátní smlouvě na smlouvu o výkonu funkce;

Ø mění se úprava pro výplatu dividendy (§ 178 odst.8): dividenda bude vyplácena akcionářům vedeným v seznamu akcionářů (v případě akcií na jméno) nebo v v evidenci zaknihovaných  cenných papírů (zaknihované akcie na majitele) k rozhodnému dni. Úprava rozhodného dne zůstala v zákoně nezměněna, tj. rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je buď datum valné hromady /VH/, která o výplatě dividendy rozhodla, nebo (pokud je tak upraveno stanovami společnosti) je jím rozhodný den pro účast na VH ( odst. 10) nebo jiný, valnou hromadou určený, den, který však nesmí předcházet  dnu konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy, a nesmí následovat po dnu splatnosti dividendy. Takové rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. (odst. 11);

Ø Nová úprava obchodního zákoníku určuje v § 184 odst. 3 jednotné pravidlo pro stanovení rozhodného dne pro účast na valné hromadě /VH/ u akciových společností se zaknihovanými akciemi, a to na sedmý den před konání valné hromady /VH/.  V případě akciové společnosti se zaknihovanými akciemi, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, mohou stanovy určit jiný rozhodný den pro účast na VH;

Ø zákon (v novém ustanovení § 66d, viz níže) výslovně připouští tzv. souběh funkcí  člena statutárního orgánu a manažera společnosti.  Toto  téma je pojednáno v samostatném článku

 

§ 66d: Pověření obchodním vedením
1. Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.

2. Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

3. Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.

4. Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.

21) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“

 

Ø Změna v odměňování představenstva v akciových společnostech s „ německým“ modelem   corporate governance:  v případě, že členové představenstva jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou, bude tento orgán rozhodovat též o odměnách za výkon funkce člena představenstva (§ 194 odst. 1). Jedná se o kogentní ustanovení ObchZ.

Ø Další důležité změny:  w smluvní strany budou mít možnost se dohodnout na omezení (nebo vzdání se) práva na náhradu škody, a to ještě před jejím vznikem, tedy před porušením příslušné povinnosti (viz nová dikce ustanovení  § 386). I nadále však platí, že se nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit ; w akciovou společnost bude možné založit pouze jednou fyzickou osobou (§ 162); w zmírnění požadavků pro majetkové transakce mezi spřízněnými osobami podle ust. § 196a

 

·         Novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  (zákon č. 589/1992 Sb.); zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.); zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.). Tyto změny navazují na „legitimizaci“ souběhu funkcí  a stanovují, že poplatníci příslušného pojistného jsou též členové kolektivních orgánů právnické osoby. (Pozn.:  Pro jednatele se od roku 2012 v podstatě vrací stav věcí k úpravě obdobné úpravě před 1.1.2009 – účast jednatelů na důchodovém pojištění není od 1.1.2012 speciálně upravena a je, za stejných podmínek jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru, založena účastí na nemocenském pojištění, kterou obecně pro okruh „zaměstnanců“ v roce 2012 zakládá dosažení měsíčního příjmu 2 500 Kč Odměna jednatele (vyplácená např. na základě smlouvy o výkonu funkce) tedy od 1.1.2012 opět zakládá účast na nemocenském pojištění. Sociální zabezpečení jednatelů (nemocenské pojištění a především důchodové pojištění) tak je od 1.1.2012 shodné se sociálním zabezpečením zaměstnanců v pracovním poměru).

·         Novela zákona o daních z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb.) v souvislosti legitimizací „souběhu funkcí: změna se týká odstranění ustanovení o daňové neuznatelnosti odměn členů kolektivních orgánů právnických osob v § 25 zákona (vypuštěno písm. d)

·         Vyhláška č. 414/2011 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (obsahuje pouze náležitosti formulářů; platné formuláře  budou zveřejněny na webových stránkách ministerstva spravedlnosti ČR; podnikatelé nebudou muset předkládat výpis z českého rejstříku trestů – rejstříkový soud si jej vyžádá sám);

·         Novela zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) provedená zákonem č. 365/2011 Sb.

·         Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon č. 125/2008 Sb.) provedená zákonem č. 355/2011 Sb.

·         Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (zákon č. 418/2011 Sb.) – tento zákon a jeho implikace budou tématem březnového setkání ČITOS (28.3. 2012) a posléze samostatného článku.