Proč (raději) zveřejňovat účetní závěrku společnosti?

26.3.2013

Je bohužel dlouhodobým trendem, že plnění  této zákonné povinnosti se v českém prostředí zgusta nedodržuje. Podle starší analýzy provedené společností CRIF – Czech Credit Bureau ( <<<link ZDE>>>>) nezveřejnilo 79% povinných subjektů svou účetní závěrku.

Z pohledu corporate governance je řádné zveřejnění účetní závěrky jednak atributem péče řádného hospodáře, dále též součástí compliance (mitigace rizika porušení právní povinnosti a reputačního rizika) a v neposlední řadě základním komponentem transparentnosti společnosti pro její vlastníky, zaměstnance, obchodní partnery a další oprávněně zainteresované strany (stakeholders).
Jaké jsou hlavní milníky řádného „životního cyklu“ účetní závěrky?
1. sestavení účetní závěrky: to se děje k tzv. rozvahovému dni, kterým je poslední den účetního období (pokud se účetní období kryje s kalendářním rokem, což je nejčastější případ, rozvahovým dnem bude datum 31.12.). Na konci rozvahového dne se uzavírají účetní knihy a zjištěný stav je podkladem pro informace sestavované v podobě účetní závěrky;
2. schválení účetní závěrky statutárním orgánem společnosti (v SRO jednatel/é, v AS představenstvo); datum zasedání, na němž statutární orgán společnosti schválil účetní závěrku, se považuje za datum sestavení účetní závěrky;
3. přezkoumání účetní závěrky dozorčím orgánem společnosti, je –li ve společnosti zřízen (v AS se jedná o jednu ze základních kontrolních povinností DR, o níž tento orgán referuje na valné hromadě zpravidla v rámci „zprávy DR o její kontrolní činnosti“);
4. vydání zprávy (výroku) externího auditora k účetní závěrce: v praxi se tato zákonná povinnost (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; § 20)týká prakticky všech významnějších podnikatelských subjektů;
5. schválení účetní závěrky valnou hromadou: výjimku představují společnosti s jediným společníkem, kde se schválení tohoto základního dokumentu realizuje rozhodnutím jediného společníka, které musí mít písemnou podobu. Notářský zápis není nutné pořizovat ani v tomto případě ani v případě přijetí rozhodnutí k účetní závěrce na valné hromadě společnosti.
Zde je žádoucí upozornit na nutnost bezpodmínečně naplnit (na straně společnosti resp. jejího statutárního orgánu) všechny povinnosti stanovené obchodním zákoníkem (ObchZ) , které se týkají seznámení akcionářů / společníků s účetní závěrkou. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (NS) sp.zn. 29 Odo 601/2004) totiž vyplývá, že nedostatky ve zpřístupnění úplné účetní závěrky akcionáři pro účely jejího schvalování na valné hromadě může mít pro společnost „fatální“ následky (neplatnost usnesení VH: „…Každý akcionář může podle § 180 odst. 1 obch. zák. na valné hromadě, mimo jiné požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy; to se týká i jednotlivých údajů účetní závěrky. Proto musí představenstvo akciové společnosti zajistit, aby měl akcionář na valné hromadě úplnou účetní závěrku k dispozici. Způsob realizace této povinnosti záleží na rozhodnutí představenstva. Představenstvo může buď kompletní účetní závěrku akcionářům vlastnícím akcie na jméno zaslat, nebo, zašle-li akcionářům pouze vybrané údaje z účetní závěrky, ji musí akcionářům zpřístupnit v průběhu valné hromady. Na tom nic nemění to, že zasílá-li představenstvo akcionářům jen vybrané údaje z účetní závěrky, musí být účetní závěrka pro akcionáře k nahlédnutí v době a na místě, které představenstvo akcionářům sdělí – je věcí každého akcionáře, zda využije možnosti seznámit se s účetní závěrkou podrobně předem…“;
6. zveřejnění účetní závěrky: z hlediska rozsahu zveřejňování je určující § 21a zákona o účetnictví, který stanovuje, že subjekty zapisované do obchodního rejstříku (a některé další) zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena. Dalšími zveřejňovanými dokumenty (ve stejném termínu jako účetní závěrka) jsou výroční zpráva a výrok (zpráva) externího auditora, a to v případě subjektů (společností), na něž se vztahuje zákonná povinnost nezávislého ověření účetní závěrky (viz výklad výše) a vyhotovení výroční zprávy (§ 21 zákona o účetnictví; ve zjednodušeném pohledu se jedná o všechny společnosti, které mají povinnost nechat si účetní závěrku ověřit externím auditorem). Součástí zveřejňovaných údajů je případně i informace, že účetní závěrka nebyla na valné hromadě schválena a/nebo že auditor odmítl vydat výrok. V ustanovení § 21a zákona o účetnictví jsou rovněž vymezeny lhůty a další podmínky pro zveřejnění: účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku po jejím schválení příslušným orgánem a po jejím ověření (externím) auditorem (v případě, že této zákonné povinnosti podléhají – viz výše) ve lhůtě do 30 dnů po kumulativním splnění obou podmínek. V případě SRO a AS je příslušným orgánem pro schválení účetní závěrky (řádná) valná hromada, která se dle ObchZ musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Zákon stanovuje mezní lhůtu pro zveřejnění účetní závěrky na konec bezprostředně následujícího účetního období (tedy v praxi až spíše na výjimky do konce kalendářního roku následujícího po skončení účetního období, za které je předmětná účetní závěrka sestavena), nicméně tato lhůta se aplikuje v restriktivním módu (pouze pro případy, kdy účetní závěrka resp. výrok auditora a/nebo výroční zápráva nebyly řádně schváleny resp. vyhotoveny). A co se rozumí zveřejněním? V případě subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku ke zveřejnění účetní závěrky (a případně dalších dokumentů – viz výše) dochází uložením do sbírky listin obchodního soudu. Pro úplnost je namístě doplnit, že výčet dokumentů zakládaných do sbírky listin obchodního rejstříku vymezuje § 38i , resp. 38j ObchZ.
Co společnostem hrozí za nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku (a případně další relevantní dokumenty)?
A. dle zákona o účetnictví (§ 37a, pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti) pokuta až do výše 3% aktiv společnosti celkem (za nesestavení účetní závěrky a/nebo nevyhotovení výroční zprávy hrozí pokuta až do výše 6% aktiv společnosti celkem);
B. dle obchodního zákoníku v kombinaci s občanským soudním řádem: nesplní-li subjekt zapisovaný do obchodního rejstříku povinnost zveřejnění/založení účetní závěrky a dalších dokumentů, rejstříkový soud jej nejprve vyzve, aby neprodleně zjednal nápravu a pokud tak neučiní, je oprávněn tomuto subjektu udělit pořádkovou pokutu (i opakovaně) až do výše 20 tisíc Kč;
C. dle přestupkového zákona (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů), který v § 24 „přestupky na úseku podnikání“ v případě nesplnění povinnosti „uložit listinu ve sbírce listin“ umožňuje uložit pokutu až do výše 50 tisíc Kč a zákaz činnosti až do doby 1 roku;
D. dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (zákon č. 418/2011 Sb.), v němž je jedním z 78 trestných činů výčtově vymezených v §7 tohoto zákona též trestný čin „zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“ (§ 254 trestního zákoníku, TZ). O tom, jaké (až drakonické) tresty mohou být právnické osobě uloženy dle tohoto zákona, pojednává obsáhlý příspěvek s názvem „Co by profesionál corporate governance měl vědět o trestní odpovědnosti právnických osob“ uveřejněný na této webové stránce (www.governance.cz) v sekci „právní aspekty CG“. Trestní řízení proti obchodní společnosti dle tohoto zákona vůbec nevylučuje (i souběžné!) trestní stíhání fyzické osoby (bezpochyby primárně člena/y statutárního orgánu dotčené společnosti) za spáchání stejného trestného činu, přičemž podle ustanovení § 254 TZ může být odnětím svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti potrestán ten, kdo „uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku….. jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen“. Pro úplnost – zpřísněná sazba odnětí svobody (1-5 let, 2-8 let) hrozí pachateli v případě, že uvedeným trestným činem spáchal značnou škodu nebo škodu velkého rozsahu.
Špatná zpráva nakonec pro členy statutárního (a dozorčího) orgánu obchodní společnosti: za přímé (i další) škody, které vzniknou společnosti (a jejím vlastníkům) v důsledku sankcí/trestu za nesplnění povinnosti zveřejnění (uložení) účetní závěrky (a dalších povinných listin), odpovídají z titulu porušení péče řádného hospodáře a na tyto případy nebude velmi pravděpodobně možné aplikovat pojištění za škody způsobené porušením odpovědnosti při výkonu člena orgánu společnosti (pojištění členů orgánů společnosti, D&O insurance), neboť toto pojištění zpravidla obsahuje výjimky a výluky plnění v případě porušení zákona.
Vladimír Brož, president ČITOS
26.3. 2013