Rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob je na spadnutí

3.9.2014

Na konci srpna schválila vláda ČR návrh novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (zákon č. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZTOPO) připravený Ministerstvem spravedlnosti ČR. Zásadní změnu je rozšíření počtu trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Vymezení rozsahu potenciální kriminalizace právnických osob je v novele založeno – oproti dosavadnímu znění zákona – na obráceném principu: ZTOPO novelizované podobě uvádí výčtem přehled trestných činů (TČ), kterých se právnická osoba z povahy věci dopustit nemůže – např. TČ dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), TČ opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), TČ zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), TČ týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), TČ neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku) atd. Je překvapením a dle názoru CGI rovněž na škodu, že i v novelizovaném znění nepočítá ZTOPO s tím, že by se TČ pomluvy (§ 184 trestního zákoníku) aplikoval též vůči právnickým osobám, neboť trestní oznámení může na právnickou osobu podat kdokoli, nikoli tedy pouze poškozený, což ponechává určitý prostor pro potenciální šikanózní jednání v rámci konkurenčního boje mezi podnikateli.
V novele ZTOPO je navrženo zpřísnění institutu účinné lítosti, který nebude napříště možné využít v případě TČ pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku. V současnosti platném znění ZTOPO byly z institutu účinné lítosti vyloučeny pouze tzv. korupční trestné činy – TČ přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku) nebo nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku).
Návrh novely ZTOPO může ještě v rámci legislativního procesu prodělat řadu změn, nicméně změkčení trestní odpovědnosti právnických osob není – vzhledem k trendům vývoje této problematiky ve vyspělých zemích a v neposlední řadě ke společenské „objednávce“ v ČR na potírání korupce a dalších forem protiprávního jednání v podnikání i veřejné sféře – téměř zcela jistě na pořadu dne. Lze reálně předpokládat, že novela ZTOPO začne plnit svou rozšířenou preventivně-represivní funkci již v roce 2015 (důvodová zpráva předpokládá pouze 6ti měsíční legisvakanční lhůtu). Obchodní korporace a další podnikatelské i nepodnikatelské subjekty by se tedy měly začít připravovat na zpřísnění trestní odpovědnosti právnických osob a adekvátně posílit své compliance programy. Praxe bohužel ukazuje, že řada subjektů doposud nereagovala odpovídajícím způsobem ani na stávající znění ZTOPO.
Úplný návrh znění novely ZTOPO je k dispozici na webové stránce Ministerstva spravedlnosti ČR.
1.9. 2014
Vladimír Brož, prezident CGI