Víte kolik vás stojí strach?

6.4.2007

Všechny firmy bez výjimky operují s určitými sdílenými hodnotami, které jsou integrované do firemní kultury. Některé z těchto sdílených hodnot mají pozitivní náboj, například otevřená komunikace, důvěra, čestnost, respekt či spokojenost zákazníků a jsou hodnototvorným aktivem každé organizace.
Ve firemní kultuře se vyskytují i sdílené hodnoty s negativním, potenciálně limitujícím nábojem jako například byrokracie, řevnivost spojená s budováním barier, manipulace s lidmi, mocenské hry různých klik či zadržování informací potřebných k práci, které omezují výkonnost firmy.
Nosným médiem potenciálně limitujících hodnot v organizaci je strach, proto o nich hovoříme jako o hodnotách založených na strachu. Tyto hodnoty  jsou buď strachem vyvolávány nebo samy strach vyvolávají, a někdy obojí. Patří sem například:

  • Řevnivost je potenciálně limitující hodnota založená na strachu, vyvěrá z obav o vlastní sebeúctu. Lidé ve firmě soutěží namísto aby spolupracovali, jsou orientovaní na osobní zájmy a prospěch organizace jako celku jim je ukradený. Vidí život černobíle, rozdělují vše kolem sebe na vítěze a poražené. Musejí vyhrát, ať to stojí, co to stojí. Malá či velká imperia, budování mocenských klik, hromadění a zadržování informací, je motivováno osobními potřebami.
  • Hierarchie ve firmě vyvěrá z obav o vlastní status a z nedostatečné důvěry zaměstnanců ve firmu. V hierarchických strukturách je společným jmenovatelem strach, lidem se nedá věřit, musejí být pod dozorem a kontrolováni. Čím důvěryhodněji a loajálněji jedinec ve firmě vystupuje, tím vyššího statutu se mu dostává. Pro takovéto jedince bude významnou hodnotou vlastní image. Když se něco stane, budou raději obviňovat ostatní a budou třeba i manipulovat lidi a výsledky jen proto, aby se ocitli na výsluní.
  • Byrokracie se vyskytuje tam, kde mají strach, že nezvládnou pořádek a kontrolu. Premisa, že „se řád a pořádek musí rozpadnout, pokud nebude přísně vynucován a že lidé začnou podvádět systém, když nebudou důsledně kontrolováni“ určuje život organizace. Proto vše musí být zaprotokolováno a všechny akce musí být nejméně zdvojeně kontrolovány. Byrokracie a hierarchizace se navzájem podporují a doplňují tím, že dávají lidem moc nad druhými. Touha po moci v takovýchto kulturách pak vyúsťuje do budování mocenských impérií, což je jen další způsob vyrovnávání se s poškozeným sebevědomím.

Energie, jenž je využívána na udržování či vytváření potenciálně limitujících hodnot – řevnivosti, byrokracie, hierarchizace, budování mocenských impérií či zadržování informací, není k dispozici pro smysluplnou a produktivní práci.
Úsilí a čas věnovaný aktivitám založených na potenciálně limitujících hodnotách znamená ztrátu produktivity, výkonnosti i ztrátu podnikatelských příležitostí, růst rizik všeho druhu. Je to promarněná energie s destruktivním účinkem. Je vyjádřená a měřená takzvanou kulturální entropií. Index kulturální entropie se pohybuje od 0 do 5% u kulturně a eticky zdravé firmy a až do 40% u firmy v krizi. Náklady spojené s existencí potenciálně limitujících hodnot ve firmě jsou velmi dobře kvantifikovatelné. Jako první odhad může posloužit součin kulturální entropie v % a celkových osobních nákladů. U většiny českých firem nejde o zanedbatelná čísla. Tolik peněz je totiž stojí strach.