Ztráta důvěry ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance jako důvod pro okamžitou výpověď?

16.5.2014

Jak ukázaly výsledky celosvětového průzkumu hospodářské kriminality 2014 provedeného společností PricewaterhouseCoopers (PwC), z celosvětového hlediska i z pohledu zjištěné situace v ČR je nejčastějším závadovým jednáním zaměstnanců krádež nebo zpronevěra (80% respondentů potvrdilo, že bylo postiženo touto kategorií trestného jednání –  v průzkumu pod souhrnným názvem majetková zpronevěra (podrobnosti viz článek „Aktuální obrázek hospodářské kriminality ve světě a v ČR 2014“ uveřejněný na www.governance.cz). Pro zaměstnavatele začasto v praxi vyvstává dilema, jak na uvedené závadové jednání zaměstnance reagovat, aby výsledek byl dostatečně účinný a odstrašující pro další potenciální pachatele a aby výsledné řešení nezavdalo příčinu pro soudní spor s nejistým výsledkem, v němž bude zaměstnavatel v postavení obžalovaného a žalující stranou bude naopak provinilý zaměstnanec. Tyto lamentace zaznívaly zejména v případech, kdy zaměstnavatel přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR (NS ČR) z ledna 2014 ale vyplývá, že takovýto postup (okamžitá výpověď) je adekvátní a lze jej (v kontextu konkrétní situace) užít i v případě relativně banální krádeže. V předmětném judikátu NS (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013) se důvodem pro okamžité ukončení pracovního poměru stala krádež jídla v nevýznamné hodnotě ve stravovacím zařízení pro důchodce. NS ČR konstatoval, že zaměstnanci jsou povinni ( dle § 301 písm. d) zákoníku práce) „řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance [§ 301 písm. c) zák. práce] ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální.“ Jak přitěžující okolnost byla v tomto posuzovaném případě považována skutečnost, že útok na majetek zaměstnavatele byl veden pachatelkou na věci, které měla používat k plnění svých pracovních úkolů a která možnosti s nimi nakládat zneužila k pokusu krádeže, což samo o sobě skýtá del NS ČR důvod pro oprávněnost užití institutu okamžitého zrušení pracovního poměru provinilce.  Dle argumentace NS ČR …“je třeba mít na zřeteli, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytná vzájemná důvěra, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost …“.

Tento judikát dává v principu dobrý signál pro „dotahování“ případů detekovaných  a došetřených porušení compliance ze strany zaměstnanců, neboť začasto se společnosti obávaly přistoupit vůči provinilému zaměstnanci k radikálnímu kroku ve formě okamžité výpovědi právě  z důvodů nejistého výsledku v pravděpodobném následném soudním sporu. Důležitost tohoto judikátu je podtržena dále skutečností, že byl vydán v době účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb.), který mezi hlavními zásadami zmiňuje důvodné očekávání osoby (fyzické či právnické), že  její právní  případ bude rozhodnut obdobně jako jiný, dříve rozhodnutý právní případ se shodnými podstatnými znaky (viz § 13 NOZ).

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

§ 301

Zaměstnanci jsou povinni

a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,

b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,

c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,

d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

 

 12.5. 2014
Vladimír Brož, prezident CGI